Život Wolfganga Amadea Mozarta
Wolfgang Amadeus Mozart je jedním z nejvýznamnějších hudebních skladatelů všech dob, jehož genialita se projevila již v útlém věku. Narodil se 27. ledna 1756 v Salcburku do hudebně založené rodiny. Jeho otec Leopold Mozart, významný hudebník a pedagog, velmi brzy rozpoznal chlapcův výjimečný talent a s velkým zaujetím se věnoval jeho vzdělávání. Wolfgang již od pěti let skládal hudbu a brzy začal se svou sestrou Nannerl vystupovat před evropskou aristokracií. Během cest se setkal s mnoha vlivnými osobnostmi včetně císařovny Marie Terezie, krále Ludvíka XV. či papeže Klimenta XIV. Mozart složil svou první operu na objednávku ve dvanácti letech. Během několika roků života „zázračného dítěte“ na cestách předčasně dospěl v originální osobnost schopnou již v raném mládí „určovat trendy“. Jeho hudební zralost a věčná touha po inovaci šla však vždy ruku v ruce s lehkostí a hravostí. A právě takový byl i on sám. Skládání, muzicírování, prožívání života s vtipem a naplno zajímalo Mozarta více než život ve službách někoho mocného. Zemřel krátce po premiéře své dnes nejznámější opery Kouzelná flétna ve věku pouhých 35 let.
Dílo Wolfganga Amadea Mozarta
Když bylo Mozartovi dvacet, usadil se ve Vídni, tehdejším centru světového hudebního dění. Zde se snažil prosadit jako skladatel na „volné noze“, což bylo v té době neobvyklé. Snad i proto byl velmi produktivní, tvořil opery, symfonie, koncerty i komorní hudbu. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří opery Figarova svatba (1786), která kritizuje šlechtu a oslavuje lidskost, Don Giovanni (1787), dramatický příběh o morálce a pomstě a Kouzelná flétna (1791), pohádková opera plná symboliky a zázračných momentů. Z Mozartova symfonického díla vyniká Symfonie č. 40 g moll, známá svým energickým rytmem a temnými tóny či Symfonie č. 41 C dur „Jupiter”, která představuje svým propracováním vrchol jeho symfonické tvorby.
Mozart složil také řadu instrumentálních koncertů, které se dodnes hrají po celém světě, protože v nich sólisté mohou předvést nejen dokonalou virtuozitu, ale především svou hudebnost. Při prvních provedeních klavírních koncertů exceloval jako klavírista sám Mozart. Klavírní koncert č. 21 C dur či Klavírní koncert č. 23 A dur patří mezi jeho nejhranější díla.
Poslední Mozartovou skladbou se stalo Requiem, které bohužel nedokončil, protože zemřel 5. prosince 1791 v pouhých 35 letech. Requiem je považováno za jedno z nejhlubších a nejdojemnějších děl klasické hudby.
Jaký byl Mozartův vztah k Praze?
Wolfgang Amadeus Mozart měl zvláštní vztah k Praze a českým posluchačům, kteří jeho hudbu milovali a obdivovali. V roce 1787, když do Prahy přijel poprvé, byl ohromen tím, s jakým nadšením publikum přijalo jeho operu Figarova svatba.
Na základě tohoto úspěchu dostal Mozart v Praze zakázku na nové dílo pro divadlo, kterým se stala slavná opera Don Giovanni. Premiéra se konala 29. října 1787 v Nosticově (dnes Stavovském) divadle za řízení samotného Mozarta a byla dalším obrovským úspěchem. Mozart poté údajně prohlásil „moji Pražané mi rozumějí“, což odráželo jeho vděčnost a lásku k tomuto městu.
Mozartův vztah s Prahou pokračoval i později. V roce 1791 složil na objednávku českých stavů operu La clemenza di Tito, která byla napsána pro příležitost korunovace císaře Leopolda II. českým králem.
Praha nebyla pro Mozarta jen místem profesionálních úspěchů, ale také místem osobního potěšení a inspirace. Jeho blízkými přáteli byli manželé, skladatel František Xaver Dušek a jeho manželka, pěvkyně Josefína Dušková, které navštěvoval v jejich vile na Bertramce.
Mozart a Salieri
Město Praha je spojeno také s natáčením vůbec nejúspěšnějšího mozartovského filmu Amadeus. Jako jeden z klíčových okamžiků Mozartova života je dnes vnímán jeho komplikovaný vztah s italským skladatelem Antoniem Salierim. Ačkoli populární mýtus, umocněný filmem, tvrdí, že mezi nimi panovala rivalita plná zášti, historické záznamy tento obraz spíše vyvracejí. Salieri byl uznávaným hudebníkem a skladatelem na vídeňském dvoře, a i když mezi nimi existovala jistá profesionální soutěživost, objevují se také důkazy o jejich vzájemném respektu. Salieri Mozartova díla oceňoval a pomáhal s jejich uváděním na scénu. Po Mozartově smrti dokonce učil Salieri Mozartova syna Franze Xavera.
Mozart a Praha dnes
Praha je jediným městem, kde je možné navštívit autentické divadlo z dob Mozartova působení. Proto zde stále můžete vnímat Mozartova ducha a procházet se ulicemi vyhlížejícími stejně, jako když po nich on sám chodil. Právě v těchto místech se nachází naše muzeum, hned vedle kostela svatého Mikuláše, kde uctili Mozarta týden po jeho smrti velkolepou slavnostní ceremonií. My uctíváme a milujeme Mozarta také. Přijďte k nám si prožít jeho příběh!